Desatero předškoláka – díl 6.

Jak připravit dobře předškoláka na první třídu? Desatero předškoláka – díl 6.

Tento díl je zaměřen na matematiku a logiku. Rozvoj této dovednosti pokládá základ pro úspěšné zvládnutí nejen matematiky v základní škole. Jak jednoduše a přirozeně se děti učí počítat a kde všude se s matematikou setkají, ukážeme na našich tipech na hry a pomůcky.

Oblast č. 6 - Dítě by mělo zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v elementárních matematických pojmech

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• má představu o čísle (ukazuje na prstech či předmětech počet, počítá na prstech, umí počítat po jedné, chápe, že číslovka vyjadřuje počet),
• se orientuje v elementárních počtech (vyjmenuje číselnou řadu a spočítá počet prvků minimálně v rozsahu do pěti /deseti/),
• porovnává počet dvou málopočetných souborů, tj. v rozsahu do pěti prvků (pozná rozdíl a určí, o kolik je jeden větší či menší),
• rozpozná základní geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník atd.),
• rozlišuje a porovnává vlastnosti předmětů,
• třídí, seskupuje a přiřazuje předměty dle daného kritéria (korálky do skupin podle barvy, tvaru, velikosti),
• přemýšlí, vede jednoduché úvahy, komentuje, co dělá („přemýšlí nahlas“),
• chápe jednoduché vztahy a souvislosti, řeší jednoduché problémy a situace, slovní příklady, úlohy, hádanky, rébusy, labyrinty,
• rozumí časoprostorovým pojmům (např. nad, pod, dole, nahoře, uvnitř a vně, dříve, později, včera, dnes), pojmům označujícím velikost, hmotnost (např. dlouhý, krátký, malý, velký, těžký, lehký).

Zdroj: MŠMT ČR

Co pro to můžete udělat?

1. Podporujte logické a matematické myšlení i zdánlivě nesouvisejícími činnostmi, například:

• řešením různých hádanek a rébusů,
• hraním společenských her (člověče, nezlob se, domino),
• vyprávěním děje pohádek podle obrázků, co se stalo nejdřív a co potom,
• prohlížením rodinných fotoalb – to jsem dělal, když jsem byl malý, to, když jsme byli na výletě

2. Vyzkoušejte hry zaměřené na orientaci a logiku

• Kuba řekl – rodič a dítě si stoupnou proti sobě a do ruky si každý vezme plyšáka nebo kostku. Rodič je Kuba a říká: Kuba řekl: „Dej si plyšáka nad hlavu!“ Dítě podle pokynu dá plyšáka nad hlavu. Pak jsou obměny: Kuba řekl: „Dej plyšáka před sebe, vedle sebe, pod židli, na stůl, mezi stůl a židli!“ Vymýšlíte různá místa a dítě podle pokynu dává plyšáka před, za, pod, nad… Pak se role otočí a dítě je Kuba a dává pokyny, kam rodič má plyšáka dát.
• Kreslení podle diktátu – dítěti dáme papír a pastelky. Rodič řekne dítěti, ať nakreslí, co se mu zdálo. Budete dítěti říkat: „Měl jsem sen a v tom snu jsem viděl velký dům.“ Dítě nakreslí velký dům. „Dům měl dveře a nad dveřmi dvě okna.“ Dítě kreslí dveře a okna. „Vedle domu byl plot. Na první laťce byl starý hrnec. Za plotem stál tenký strom. Na stromě bylo pět jablek.“ A tak dále. Dítě by mělo správně na obrázek umisťovat jednotlivé předměty. Vyprávíte různé sny – z výletu, z lesa a tak dále. Pak se role otočí a dítě vám bude říkat sen a vy budete kreslit.
• Velké a malé (opaky) – rodič vždy jmenuje první část dvojice, dítě musí doplnit opak. Např.: „Velký slon.“ Dítě odpoví: „Malá myška.“ V dalším kole hry se opaky vymění. Rodič uvede: „Malý košík.“ Dítě odpoví: „Velký stan.“ Apod. V obměně lze využít i příměr: krátký x dlouhý (krátká špejle x dlouhý žebřík), lehký x těžký (lehká čepice x těžká žehlička) atd. Za každou správnou odpověď můžeme přidělit body (PET víčko, kuličku…), případně natáhneme minutku a hru hrajeme po určitou dobu, např. 3–4 minuty. Úlohu s dítětem si také můžeme vyměnit, dítě uvádí možnost jako první a rodič hledá opak. Může dítě záměrně uvádět v omyl a dítě musí umět chybu najít a upozornit na ni.
• Zábavné dvojice – rodič vysloví hádanku a dítě hádá: „Kdo je větší? Kočka, nebo myš?“ Dítě odpovídá celou větou: „Větší je kočka.“ Rodič pokračuje: „Kdo je větší? Kočka, nebo koza?“ Dítě odpoví: „Větší je koza.“ Rodič opět pokračuje: „Kdo je větší? Koza, nebo kráva?“ Apod. Hra pokračuje tak dlouho, dokud nás napadají další možnosti. Zvířata lze nahradit dopravními prostředky, hračkami, předměty, lidmi apod.
• Kde je medvídek – dítě si zakryje dlaněmi oči, rodič někde v prostoru kolem něj postaví či položí medvídka (lze nahradit i jinou hračkou, kterou máme k dispozici). Nyní rodič zavolá: „Kde je medvídek? Najdi ho!“ Dítě se rozhlédne kolem sebe, hledá medvídka a současně musí říci, kde medvídek je. Např. „Medvídek sedí na židli u stolu.“ „Medvídek je pod postelí.“ „Medvídek sedí na polici vedle panenky.“ Apod. Dítě poté medvídka přinese a hra se opakuje dalším hledáním.
• Tvořivá hra, kdy kreslíme tvary věcí a předmětů – na kreslicí karton A3 obkreslujeme obrysy některých předmětů a věcí tužkou nebo pastelkami. Následně věci zamícháme a dítě je musí správně přiřadit k obrysu. Poté zkusí určit, jaké tvary vznikly, jaké tvary vidí. Na závěr zkusí tvary dotvořit kresbou pastelkami, fixy nebo voskovkami, čímž vznikne zajímavý obrázek. Pro hru je dobré využít předměty, které mají po obkreslení některý z geometrických tvarů – hranatou krabičku od čaje, kulatou krabičku od sýrů, kostku ze stavebnice ve tvaru obdélníku nebo trojúhelníku, velký kulatý knoflík apod.
• Co je v tašce a jaký to má tvar – do látkové nákupní tašky vložíme různé předměty, které mají jasně definovaný tvar, např. krabičky od potravin, knoflíky, papírový tácek pod nápoje, díly ze stavebnic apod. Dítě se do tašky nedívá, pouze hmatá rukama. Dle hmatu určí, co drží, případně z jakého je to materiálu a jaký to má tvar. Předškoláci zpravidla určí tvar ve 2D (obdélník, čtverec, trojúhelník, kruh). Postupně děti lze seznamovat i s geometrickými tělesy – krychle, jehlan, koule apod.
• Najdi červenou (kulatou, dřevěnou…) věc – dítě hledá ve svém okolí předmět dle zadání, postupně dospělý dává těžší úkoly, nejprve zadá jenom barvu, pak k barvě přidá např. tvar apod.

3. Procvičujte pomocí her první počítání a matematické operace

• Bonbonkovaná – nejlépe se děti naučí odhadovat počet na bonbonech. Rodič rozdá dítěti, sourozenci a sobě například 2, 3 a 4 bonbony. Pak se zeptá: „Kdo má nejvíc bonbónů? Kdo má nejmíň? O kolik bonbonů máš méně? Kolik ti jich mám přidat, abychom měli stejně?“ Rodič si vymýšlí různé otázky, aby dítě porovnávalo počet. Pak se role otočí a bonbony rozdává dítě.

• Kolik vidíš… – dítě počítá předměty podle zadání, např. auta, lavičky v parku, schody, květináče, světla apod. Hra se dá využít také při jízdě autobusem, autem, při čekání.

• Na roboty – dáváme dítěti (robotovi) úkoly: Udělej dva kroky dopředu, jeden krok dozadu atd.

• Kelímek, kostka a korálky – dítě hraje hru ve dvojici s dospělým nebo dalším dítětem / dalšími dětmi. Každý hráč dostane plastový kelímek, do misky nasypeme různé korálky (lze využít i knoflíky, dílky ze stavebnice, kuličky apod.). Nyní postupně každý hráč hodí kostkou s puntíky (tečkami). Dle počtu teček na kostce si dítě vezme z misky korálky. Postupně se takto střídají všichni hráči, hra končí ve chvíli, kdy je miska prázdná, případně ve chvíli, kdy jeden z hráčů má kelímek plný. Na závěr hry navzájem porovnáme množství korálků. Korálky nasypeme do misky a může začít, pokud hráči chtějí pokračovat, další kolo hry.

• Kdo má víc, ať udělá… – tuto pohybovou hru musí hrát minimálně dva hráči, opět se může zapojit dítě a dospělý, případně dvojice či trojice dětí. Každý hráč hodí kostkou s tečkami. Kdo má na kostce největší množství teček, plní pohybový úkol, který vymýšlí druhý hráč. V případě více hráčů vymýšlí úkol ten, komu padlo nejméně teček. Dítě úkol plní dle zadání a dle počtu teček na kostce. Např. dítěti padlo 5 teček. Úkol zní: „Máš nejvíc, udělej 5 dřepů.“ „Máš nejvíc, udělej 5 poskoků na místě.“ Apod.

• Knoflíková Popelka – do misky nasypeme různé druhy knoflíků – knoflíky mají různou barvu, tvar, velikost, různý počet dírek. Hru hrají ideálně dva či více hráčů. Dospělý zvolá: „Knoflíková Popelka hledá knoflíky se dvěma dírkami!“ V tuto chvíli vysypeme všechny knoflíky na stůl a děti hledají všechny knoflíky se dvěma dírkami. Nalezené knoflíky si děti ukládají do misky, do krabičky apod. Kolo hry končí ve chvíli, kdy jsou všechny knoflíky se dvěma dírkami nalezeny. Postupně zadáváme další úkoly tak, aby nakonec na stole žádné knoflíky nezůstaly.

• Početní hádanky – vymýšlíme jednoduché početní hádanky, které děti řeší. Za každou vyřešenou hádanku děti dostanou bod (PET víčko, knoflík apod.). Pokud hru hraje více dětí, nehrajeme hru jako soutěž, v řešení se střídáme, dítěti dáme na vyřešení dostatek času. Možnosti hádanek: „Babička koupila 5 jablek. Dědeček 2 jablka snědl. Kolik jablek zbylo v košíku?“ „Na stromě seděli 2 ptáčci, za chvíli za nimi přiletěli ještě další 2. Kolik jich tam sedělo dohromady?“ Pokud dítě nezvládá řešit hádanky zpaměti, může si pomoci ukazováním na prstech, použít počítadlo nebo drobné předměty, které si dle zadání skládá – např. mozaikové korálky na podložce (korálky přidává a ubírá). Na závěr hry si děti spočítají PET víčka. Dle potřeby si děti přiberou další PET víčka, aby všichni měli stejně.
  
  

Naše tipy na pracovní sešity a pomůcky k rozvoji logiky a základů matematiky: