Když přišel podzimní čas, všechno kolem nás se zbarvilo do nádherných podzimních barev. Příroda vypadá jako vymalovaná od malíře. Kolik má barev? Žlutou, červenou, oranžovou, hnědou, ale zelené také ještě kus zbylo. Venku se ochladilo. Chladnější vzduch nás lechtá v nose, hodí se čepice na uši a teplé ponožky do bot. Někteří ptáci už odletěli do teplých krajin za teplem. Ptáci a zvířata, kteří zde zůstali, se připravují na zimní období. Stromy shazují své oblečení z listí. Zvířátka mají plno práce, hledají a sbírají si potravu na zimu. Některá zvířata se ukládají k zimnímu spánku a prospí skoro celou zimu. Jiná zvířátka jsou čiperná i v zimě. Zrovna taková veverka, ta se zimy nebojí, zvláště když si předtím naplní svou spižírnu zásobami.
Veverka usilovně nosila jednu po druhé své nejoblíbenější dobroty – oříšky – do svých skrýší. Ukrývala si je pod zemí, jindy zase do dutin stromů, aby je nikdo jiný než ona nenašel. Jenže jak pořád utíkala od jednoho oříšku k druhému, pospíchala a chvátala, moc se nedívala pod tlapky a na něco šlápla. Hrozně to píchlo. „Au, co to bylo?“ Veverka se podívala pod tlapky, ale viděla jenom hromadu zbarveného listí. Zatřepala packou a utíkala dál, aby stihla ještě nějaké oříšky posbírat. Napadne někoho, co by to mohlo být?
Blížil se večer. Když míjela hromadu listí podruhé, všimla si, že se trochu hýbe. „Kdo je tam? Kdo tam bydlí?“ Veverka zvědavě obchází hromádku. Zpoza listí vykoukne čumáček a za ním dvě očka: „To jsem já, ježek Bodlinka. Zrovna před chvilkou mi někdo šlápnul do domečku a rovnou mně na hlavu!“ Veverka už rozumí tomu, co ji píchlo do tlapky. Byl to ježčí kabátek. „Ježku, já nerada, ale jak pospíchám, tak jsem si nevšimla, že to není jen hromada, ale tvůj domek.“ Ježek se usmál: „I to nic, už to nebolí a na tvou tlapku ti dám kousek jitrocelového lístku, ten léčí.“ Jitrocel byl opravdu léčivý, druhý den už zase běhala veverka s oříšky jako o závod.
Veverka nebyla sama, která se poctivě chystala na chladné zimní počasí. Mravenci si staví velká mraveniště a krtkové se zahrabávají více a hlouběji pod zem. I ptáci, kteří neodletěli, létají a hledají jejich nejoblíbenější pochoutky na zimu, aby se pořádně vykrmili na dny, kdy tolik jídla nebude k snědku. Většina ptáků zamíří také pro pomoc k lidem, na krmítka. Víte, děti, co ptáci na podzim mohou k snědku najít? A co bychom jim mohli sypat v zimě do krmítka? I vaše pomoc se jim bude v zimě hodit.
Náměty pro činnosti s příběhem
– Diskuse – s dětmi si připomeneme poznatky o ročních obdobích, srovnáme rozdíl mezi podzimem a zimou. Čím se liší?
– Diskuse – co si oblékneš – povídáme si o tom, jak se máme oblékat na jaře, v létě, na podzim a v zimě. Děti zkusí poznat, kdy oblečení nosíme podle druhu. Např.: rukavice – zima; plavky – léto; šála – zima. Některé oblečení je vhodné pro více ročních období.
– Módní přehlídka – děti si v šatně obléknou své oblečení a ve třídě předvedou model jako na módní přehlídce. V obměně si dítě půjčí oděv od kamaráda, oblékne se, předvede a všichni společně hádají, komu oblečení patří. Současně děti trénují jemnou motoriku – např. svetr na knoflíky, zavazování tkaniček apod.
– Didaktická hra Pexeso s oblečením – z papíru si vytvoříme různé páry rukavic, s obrázky rukavic si hrajeme hru jako pexeso. V obměně rukavice poházíme po podlaze a děti mají za úkol najít stejné páry rukavic. Obrázky/karty vytvoříme z kreslicího kartonu, aby byly odolné. Z kartonu lze vystřihnout dle šablony jednoduché tvary rukavic, které si děti zdobí kresbou pastelkami, voskovkami či fixy.
– Didaktická hra Skládání slov – na kartičky z kartonu napíšeme různá slova, která se hodí k příběhu. Např.: veverka, ježek, žalud, kaštan, list atd. Poté jednotlivá písmena ze slov napíšeme na menší karty. Děti skládají karty s písmeny podle vzoru napsaných slov na kartách.
– Diskuse – proč odlétají ptáci do teplých krajů – upevníme si poznatky o tom, proč ptáci odlétají do teplých krajin. V atlase ptáků nebo na kartách poznáváme volně žijící ptáky, pojmenujeme si je, rozlišujeme na ty, kteří odlétají, a na ty, kteří zůstávají zde.
– Experimentální hra Průzkum přírody – pozorování přírody při vycházkách spojíme se sběrem různě zbarvených listů a plodů. Listy vylisujeme, pozorujeme pod lupou, pod mikroskopem. Z kaštanů můžeme tvořit zvířata, sestavovat obrazce na zemi, v trávě, na podlaze v MŠ (např. na velkém kusu látky, v obruči). Listy využijeme na frotáž. Na list položíme tenký papír (např. kancelářský) a přejíždíme přes něj voskovým pastelem. List leží opačně, žilkami nahoru.
– Tvořivá hra Krmítko pro ptáčky – z ruliček od kuchyňského papíru, krabice a jiných materiálů zkusíme vytvořit ptačí krmítko. Do krmítka vložíme ptáčky z kartonu. Krmítko slouží jako dekorace.
– Krmítko z ruličky pro ptáky – z ruličky, medu a semínek vytvoříme jednoduché krmítko (návod v příloze). List nakopírujeme a zveřejníme rodičům dětí, aby se také do pomoci ptákům v zimě zapojili. Případně aktivitu realizujeme na společné akci s rodiči a s dětmi v MŠ – podzimní slavnost Loučíme se s podzimem.
– Pozorování v přírodě – při vycházce najdeme strom modřín. Upevníme si poznatek, že tento jediný jehličnatý strom na podzim opadává stejně jako stromy listnaté.
– Tvořivá hra Veverka na podzim – obrázek veverky si děti nalepí na kreslicí karton A4–A2, který si podzimně ozdobí. Pomocí kousku nové houbičky na nádobí děti nanášejí barvy na kreslicí karton. Děti volí podzimní barvy, otisky budou připomínat spadané podzimní listí. Až barva zaschne, na podkladový výkres děti nalepí obrázek veverky. Obrázek veverky si vytiskneme z internetu nebo nakopírujeme z knížky. Oříšky vystříháme z barevného kartonu, filcu apod. Oříšky děti nalepí kolem veverky, která je sbírá nebo ukrývá.
– Diskuse s hádankou – děti odpovědí, co veverku píchlo zpoza listí. Co jiného by veverku mohlo píchnout? Jak se úrazům bráníme, jak je ošetříme? Najdeme si lékárničku ve třídě a ukážeme si pomůcky na ošetření.
– Tvořivá hra – ježka si vymodelujeme z plastelíny/modelíny a bodlinky vytvoříme ze špejlí, párátek.
– Didaktická hra Kolik oříšků – ve skupinkách děti řeší úkol s čísly. K číslům nebo k tečkám přiřazují děti oříšky. Pro hru využijeme karty, které nakopírujeme a vystřihneme (ke stažení zde). Oříšky nahradíme knoflíky, korálky, dílky ze stavebnice.
– Nad knihou – připravíme knihy o přírodě, encyklopedie se zvířaty – děti necháme přemýšlet, jaká zvířátka v lese žijí a co by mohla v lese sbírat za potravu. Následně ověříme naše poznatky v knihách, kde vyhledáváme obrázky zvířat, stromů i přírodnin.
– Tvoření v přírodě – na vycházkách z přírodnin vytváříme domečky pro zvířátka, hmyz. Používáme pouze přírodniny, aby domečky mohly v přírodě zůstat a postupně se rozpadnout.
– Průzkum přírody – hledáme krtince – krtčí hromady na zahradě i ve volné přírodě. Dokud krtek ryje, nespí.
– Didaktická hra Kolik slabik – využijeme pracovní list, který nakopírujeme. Karty nastříháme. Děti vytleskávají slabiky, poté k obrázku přiřadí kartu se správným počtem hlásek (karty s puntíky).
– Tvořivá hra Let podzimního listí – na velký arch pevného balicího papíru můžeme vytvořit frotáž z listů. Potom doplníme grafický záznam tužkou, rudkou, voskovkou – dráhu letu listů v podobě čar, vlnek, oblouků.
– Diskuse – dětem necháme prostor, aby mohly přemýšlet, co by ptáčci na podzim mohli mít rádi, co by se jim líbilo a proč. Co ptáci v zimě potřebují, jak jim lidé mohou pomáhat?
– Aktivita venku – sběr přírodnin – děti seznámíme s jeřabinami, ukážeme si obrázek, jak a kde rostou. Pokusíme se najít na vycházkách strom jeřáb a natrhat si plody na hry, tvoření a zkoumání. Jeřabiny je možno navlékat na nit jako korálky. Upozorníme děti na to, že jeřabiny jsou jedlé, ale také nejedlé, určené jen jako potrava pro ptáky.
– Tvořivá hra Jeřabiny – děti si mohou vytvořit zajímavý obrázek – nakreslíme si čáry na kreslicí karton A4 – stonky jeřabin za pomoci štětců a hnědé barvy. Případně volíme hnědou tuš a špejli. Po zaschnutí stonků dotvoříme jeřabiny. Pomocí prstových barev vytvoříme otisky jako červenooranžové tečky, které představují jeřabiny. Na závěr lze z barevného papíru na karton (obrázek) dolepit i zelené a žluté listí jeřábu.
Autoři: Bc. Renáta Klapalová, Ing. Renata Špačková
